Jaroslav letos znovu nechybí mezi desítkou nejlepších sportovců České republiky.
V prestižní anketě vyhlašované Klubem sportovních novinářů bude v těžké konkurenci úspěšných sportovců obhajovat druhé místo z loňského roku, kdy jeho výkony v očích novinářů předčila jen tenistka Petra Kvitová. Ta ale letos v Top 10 není.

„Myslím, že to bude podobné jako vloni. Doufám, že bych mohl být nejlepší sportovec roku, protože sportovkyně bude asi první,“ přemítá s úsměvem Jaroslav, který se v elitní desítce sportovců České republiky objevil poprvé teprve vloni. Ženy anketě vládnou, v posledních šesti letech vždy vyhrála některá ze sportovkyň.

„Jsme tam čtyři, co mají zlatou medaili z olympijských her a jeden z nich bude pravděpodobně vítěz a ostatní se nějak seřadí za něj,“ dodává Jára. Na slavnostní vyhlášení v Praze 19. prosince přiletí přímo z Kanárských ostrovů, kde v těchto dnech absolvuje první tréninkové dávky směrem k příští sezoně.

Jardo, proč se jednání o tvém dalším angažmá tak protáhla?
„Samozřejmě jsem věděl, že mi smlouva letos končí, ale mým cílem byly olympijské hry a podřídil jsem jim všechno. Po olympiádě potom přišlo takové trochu mediální peklo, kdy jsem musel pořád někde být a proto jsme řešení smlouvy nechali až na dobu po mistrovství světa. Od té doby se to táhlo a když už jsme mysleli, že jsme rozhodnutí, ozvala se s nabídkou druhá strana… Chvíli to tedy trvalo, ale nakonec se nám podařilo dosáhnout podmínek, se kterými jsem maximálně spokojený.“

Silnice tě lákala, ale budeš dál jezdit na biku ….
„Silnice je pro mě nejvyšší patro cyklistiky a jako malý kluk jsem snil o vítězství na Tour de France, ale teď jsem nohama na zemi. Ale také bych si v padesáti nechtěl vyčítat, že jsem celý život jezdil biky a nezkusil si závody, na které kouká člověk půlku života v televizi. Doufám, že ještě budu mít možnost si to vyzkoušet.
Se smlouvou na horská kola jsme se brzy dostali na úroveň, se kterou jsem byl spokojený a pak jsme jen vyčkávali, jaká nabídka přijde od silničního týmu. Už jsem z toho byl trochu ve stresu a i minulý týden, kdy jsem byl lyžovat v Alpách, jsem jezdil z kopce na půl plynu. Bál jsem se, že když si něco zlomím, budu dělat příští rok pošťáka … 🙂
Byla to nejistota nemít v prosinci podepsanou smlouvu, proto to rozhodnutí přišlo. Jsem přesvědčený, že to je správná cesta. Všechny silniční týmy Specialized mají bohužel perfektní závodníky a musel bych se tam dva roky učit někde na desáté pozici. Myslím si, že i díky mým výsledkům se biky dostaly i v České republice docela vysoko a byla by škoda z nich odcházet.
Trochu mě od silnice také odradil i celý ten cirkus okolo kauzy s Lancem Armstrongem. Myslím, že to silnici hodně uškodilo a ve mě to vyvolávalo nejistotu, že vlastně nevím, do čeho jdu. Byla to další věc, která mě pomohla zůstat na horských kolech.“

Zůstat na Spešlu bylo tvojí podmínkou?
„Už před dvěma lety, kdy jsem začal být úspěšný na bikách, jsem měl řadu nabídek od jiných týmů a firem, které by pro mě bývaly byly i finančně výhodnější, ale já jsem chtěl zůstat se Specialized a myslím, že to má takhle víc závodníků, jako třeba Tom Boonen nebo Mark Cavendish. Já té značce věřím, protože je silná ve světě i v Čechách a líbí se mi jak funguje. Doufám, že se budeme navzájem posouvat ve vývoji i výkonech.
Ať už to bylo celoodpružené kolo nebo devětadvacítky, Specialized to vždycky táhnul a já jsem rád, že se na tom můžu podílet. Je to pro mě taková přidaná hodnota k tomu sportu, protože mě to zajímá a baví.“

Můžeš říct, jaké jsou tvé dlouhodobé cíle? Pokusíš se ještě nahlédnout do silniční cyklistiky?
„Cíl je teď jasnej – vyhrát v Riu. A potom můžu zkusit klidně jít do nějakého francouzského druhodiviziního týmu s tím, že bych si chtěl objet Tour de France. Ale musel bych na to mít výkonost, určitě bych to nedělal, abych po pěti dnech slezl z kola. Budu se snažit propracovat k tomu, abych za ty čtyři roky nasbíral i nějaké zkušenosti na silnici. Mohly by být třeba i ze Závodu míru, pokud se ho podaří obnovit. Budu se snažit najít odpoveď na otázku, jak by mi silnice šla a jestli bych se tam dokázal prosadit. V Riu mi bude 31 a ještě bych to mohl zkusit. Nechávám to otevřené.“

Jaroslav Kulhavý zůstává v terénu. Olympijský vítěz z Londýna podepsal novou dvouletou smlouvu se svým stávajícím bikovým týmem Specialized Racing a utnul tak dlouhotrvající spekulace a čekání na možný přestup do světa silniční cyklistiky.

„Definitivně jsem se rozhodl minulý pátek. Trochu se to protáhlo, ale mám podmínky, se kterými jsem maximálně spokojený. Silnice, respektive start na Tour de France, byla vždycky snem, ale musím stát nohama pevně na zemi. Teď mám v plánu další čtyři roky biky, chci vyhrát olympiádu v Riu a není nikde psáno, že pak nemůžu silnici zkusit. Bude mi jednatřicet, což ještě není tolik,“ řekl dnes na tiskové konferenci Jára.

Zájem z nejvyšší silniční ligy potvrdil Járův manažer Zdeněk Löffelman. „O který z týmů konkrétně šlo, by zatím nebylo korektní zveřejňovat. Byl to jeden z týmů podporovaných značkou Specilaized, ale jednání se dlouho táhla a Jára už nechtěl čekat a chtěl mít do konce listopadu jasno, aby na prvním tréninkovém kempu věděl, na co vlastně trénuje,“

Jarda už v sobotu odlétá na Kanárské ostrovy, kde se začne připravovat na třetí sezónu v nejlepším bikovém týmu. Prioritou znovu budou závody Světového poháru cross country a mistrovství světa.

Jiří Ježek a Jaroslav Kulhavý převzali Cenu Roberta Bakaláře

Jaroslav dnes podruhé převzal Cenu Roberta Bakaláře. Ocenění za přínos pro českou cyklistiku pojmenované po legendárním českém komentátorovi a novináři dostal společně s paralympijským vítězem Jiřím Ježkem.

„Ocenění si moc vážím, ale na druhou stranu mi přišlo hloupé, abych ho získal hned podruhé za sebou. Když jsem se ale dozvěděl, že ho budeme mít společně s Jirkou Ježkem dohromady za olympijské medaile, nemohl jsem nic říct. Je to pro mě takové ohodnocení toho, že jsme s Jirkou letos pro cyklistiku udělali celkem dost, byli jsme vidět a slyšet, což je jedině dobře,“ řekl k ocenění Jára.

„Ta volba byla naprosto jasná a nebylo co řešit. Kdo jiný by měl reprezentovat českou cyklistiku lépe než olympijští vítězové,“ dodal na slavnostním předání cen v pražské restauraci Koloniál Roman Čermák z pořadatelského sdružení Bike for Life.