JK: Cítím šanci a mám dobrý pocit!

20/08/2014

Jaroslav Kulhavý se po zisku titulů mistra světa v maratonu a českého šampiona soustředí na poslední velké závody letošní sezóny. Připravuje se na finále světového poháru ve francouzském Méribel a hlavně na světový šampionát cross country v norském Hafjellu, kde by určitě rád navázal na loňské vítězství. A řeší také svou budoucnost směrem k dalším olympijským hrám v Rio de Janeiru…

 

Byly to dva roky od tvého triumfu v Londýně, cítíš ještě nějaký dozvuk úspěchu a nebo už se spíš zaměřuješ na Rio?
“Dozvuky to bude mít pořád, ale samozřejmě už slábne. Mám větší klid a nevyvádí mě to moc z míry. Teď je takové nejmrtvější období a už se to zase bude pomalu stupňovat k další olympiádě. Rok 2016 bude strašně náročný, bude mistrovství světa doma v Novém Městě na Moravě a potom Rio. Chci si ten rok užít a přemýšlím teď hodně dopředu, aby všechno klapalo a mohl jsem se připravit stejně dobře jako na Londýn. O tom, co bude po Riu zatím neuvažuju, ale chtěl bych nějakou změnu.”

Po letošní sezoně ti končí smlouva v továrním týmu Specializedu. Jak vypadá tvoje budoucnost?
“Řešíme to s mým manžerem Zdeňkem Löffelmanem. Moje letošní sezona, hlavně co se týče cross country, nebyla i kvůli zranění, nemocem a defektům ideální, proto se chci na zbývající závody perfektně připravit, abych nemusel svou budoucnost příliš řešit a měl pořád dobré podmínky. Nabídky nějaké jsou a je tam samozřejmě i varianta pokračování ve Specialized Racing, ale ještě se na něco čeká a zřejmě budeme jednat i s jinýma týmama.
Co se týká silnice, tak do olympiády ji budu brát hlavně jako přípravu. Kdyby ovšem byla šance dostat se na velké závody jako měl třeba Nino Schurter, tak bych neváhal. Vše je to otázka týmu a myslím, že to bude možné až po Riu.”

Jak to vypadá s tvou aktuální formou?
“Myslím, že dobře, i když jsem byl po závodech v Americe unavenej. V Mont Sainte Anne i Windhamu jsem se cítil relativně hodně dobře. Kdybych dojel ten první závod jak bývá mým standardem, bojoval bych o třetí místo, protože obvykle mám konce závodů lepší a daří se mi v nich zrychlovat. Jenže v Kanadě, místo abych šel na třetí místo, kde už jsem během závodu byl, jsem ztratil v posledním kole i páté. Chybělo nějaké doladění formy, ale dá se s tím pracovat, cítím šanci a mám dobrý pocit. No a Windham, tam jsem závod úplně ztratil hned po startu…”

Jak se připravuješ na finále Světového poháru ve francouzském Méribel?
“Méribel beru jako přípravu, ale je to finále světového poháru, takže samozřejmě budu chtít dojet co nejlíp! Hlavně také kvůli bodům, protože se potřebuju na MS dostat na startu více dopředu. Jak se ukázalo v Albstadtu i Windhamu, startovat ze třetí řady není vůbec jednoduché, snadno tam doplatíte na chybu někoho před vámi a prakticky tam můžete ztratit celý závod. Když chci jet o podium, tak potom už je motivace hodně malá, když víte, že se můžete prokousat maximálně někam ke dvacítce.
V Méribelu se jede ve vyšší nadmořské výšce, takže bych tu chtěl posbírat i nějaká data směrem k příštímu mistrovství světa v Andoře, protože se závoděním v těhle výškách nemám moc zkušeností a ve Val d’Isere ani Andoře se mi nedařilo. Místních 1600 m.n.m. sice není tolik, ale raději jsem přijel už v pondělí.”

Jaké máš první dojmy z nové destinace světového poháru?
“Trať vypadá vcelku dobře – motá se to okolo sjezdovek, je technická, ale není tam žádná extrémní pasáž. Jen po deštích z minulých dní hodně klouže, snad na závod vyschne.”